Bude mi chybět to ovoce. Slaďoučká papája, yummy yummy banány které chutnají úplně jinak než ty naše v obchodech, avokáda která jsou skutečně zralá, pomeranče, melouny a v neposlední řadě kokosy utržené přímo z palmy. Ach.
Dominikánskou republikou jsme udělali okružní jízdu po pobřeží s přejezdem z jihu na sever přes národní park v centrálních kordilerách.
Pláže tu mají jako z předních stran katalogů. Hlavně ty na severu - i když zase na jihu jsou furt deluxe enough a navíc tam člověk skoro nenarazí na turistu (tzn. bělocha).
Takovýto útěk do tepla uprostřed zimy a chřipkové epidemie je dost fajn, asi to zkusím praktikovat každý rok.
Neodpustím si dva postřehy: zbraní číslo jedna je brokovnice. Protože kvér tu má za opaskem každej druhej (až zpětně mi došlo že ten řidič autobusu, kterýmu jsem drze odmítl dát 100 RDS navíc, jen kvůli tomu že jsme turisti, ho tam měl taky), skuteční hlídači mají v ruce brokovnici. A protože hlídači tu chodí prostě v civilu (na co unifrormy?), tak když jsme poprvé viděli jak nějaký pán ve větrovce s brokovnicí pod paží vchází do banky, tak jsme radši přidali do kroku a šli honem pryč (a on to byl asi jen hlídač:).
Druhá -a celkem fajn- věc: místo taxíků tu jezdí motorky.
***
23.2.2009
Jdu po pláži a nohy se mi boří do zlatobílého jemného písečku. Semtam mi nohy po kotníky omyje vlna teplého karibského moře. Teda vlastně tady na severu je to technicky Atlantický oceán, ale to nezní tak cool. Atlantik je nepatrně chladnější než byl Karibik na jihu, ale stále je to tak teplé, že v tom člověk vydrží celý den a nemusí z vody vylézt když nechce. Voda tu má barvu tyrkysovou - teda Pája říkala že je to prý tyrkysová - pro mě jsou to kombinace zelené a modré. A přitom je voda tak průhledná, že je při plávání vidět pěkně na dno na ten bílý písek. Ta modrá a zelená barva se tam teda bere patrně obdobným principem, který způsobuje, že se nám jeví obloha modrá.
Konečně nějaký stín - pod kokosovou palmou. Kokosové palmy jsou tu všude a když si člověk dá trochu té námahy a pro nějaký kokos vyleze a pak se do něj nožíkem prodlabe, tak má potom mňam mňam osvěžení.
Dnes jsme na pláži Rincon, prý nejkrásnější pláži celého ostrova, na kterém v roce 1492 (jako Praděd) přistál K.K. O kousek dál jsme ale našli menší a ještě lepší pláž se třemi palmami, zlatým pískem, modrozelenou vodou a malou skalkou. A nikdo tu není. Naše pláž :)
fotky jsou tu
Dominikánskou republikou jsme udělali okružní jízdu po pobřeží s přejezdem z jihu na sever přes národní park v centrálních kordilerách.
Pláže tu mají jako z předních stran katalogů. Hlavně ty na severu - i když zase na jihu jsou furt deluxe enough a navíc tam člověk skoro nenarazí na turistu (tzn. bělocha).
Takovýto útěk do tepla uprostřed zimy a chřipkové epidemie je dost fajn, asi to zkusím praktikovat každý rok.
Neodpustím si dva postřehy: zbraní číslo jedna je brokovnice. Protože kvér tu má za opaskem každej druhej (až zpětně mi došlo že ten řidič autobusu, kterýmu jsem drze odmítl dát 100 RDS navíc, jen kvůli tomu že jsme turisti, ho tam měl taky), skuteční hlídači mají v ruce brokovnici. A protože hlídači tu chodí prostě v civilu (na co unifrormy?), tak když jsme poprvé viděli jak nějaký pán ve větrovce s brokovnicí pod paží vchází do banky, tak jsme radši přidali do kroku a šli honem pryč (a on to byl asi jen hlídač:).
Druhá -a celkem fajn- věc: místo taxíků tu jezdí motorky.
***
23.2.2009
Jdu po pláži a nohy se mi boří do zlatobílého jemného písečku. Semtam mi nohy po kotníky omyje vlna teplého karibského moře. Teda vlastně tady na severu je to technicky Atlantický oceán, ale to nezní tak cool. Atlantik je nepatrně chladnější než byl Karibik na jihu, ale stále je to tak teplé, že v tom člověk vydrží celý den a nemusí z vody vylézt když nechce. Voda tu má barvu tyrkysovou - teda Pája říkala že je to prý tyrkysová - pro mě jsou to kombinace zelené a modré. A přitom je voda tak průhledná, že je při plávání vidět pěkně na dno na ten bílý písek. Ta modrá a zelená barva se tam teda bere patrně obdobným principem, který způsobuje, že se nám jeví obloha modrá.
Konečně nějaký stín - pod kokosovou palmou. Kokosové palmy jsou tu všude a když si člověk dá trochu té námahy a pro nějaký kokos vyleze a pak se do něj nožíkem prodlabe, tak má potom mňam mňam osvěžení.
Dnes jsme na pláži Rincon, prý nejkrásnější pláži celého ostrova, na kterém v roce 1492 (jako Praděd) přistál K.K. O kousek dál jsme ale našli menší a ještě lepší pláž se třemi palmami, zlatým pískem, modrozelenou vodou a malou skalkou. A nikdo tu není. Naše pláž :)
fotky jsou tu